1. Osobnost junáckého vůdce, jeho růst, sebevýchova a působení příkladem.
2. Nejjednodušší výklad zákona a připomínky k dennímu životu.
3. Hry na zákon, udržování zákona ve vědomí.
4. Působení na cit symbolikou.
5. Proslovy, rozšiřování povědomí o mravních normách.
6. Diskuse.
7. Soustřeďování chlapců.
5) Proslovy, rozšiřování povědomí o mravních normách. Proslovy vůdce jsou nejužívanější formou působení na chlapce a při tom ne vždy tou nejpůsobivější. Mají-li zapůsobit, musí vůdce mít téma proslovu prožité, musí problém skutečně prožít a procítit. A pak je důležitá předešlá příprava chlapců. Chlapci poslouchají se zájmem tehdy, jsou-li si vědomi, že to co uslyší, mohou upotřebit při nějaké hře, soutěži. Na každé semeno je třeba připravit půdu a shledáme-li při proslovu, že je nezájem, zkrátíme jej. Ale probereme postupně celý junácký zákon, rozebereme různé citáty a budeme postupně dodávat chlapcům různé kulturní myšlenky. Je-li vůdce vypravěč, forma různých příběhů je nejlepší. Důležité a obtížné je odhadnout míru. Jsou-li chlapci již pokročilí a je-li na táboře vhodná atmosféra, je možno zavést jistou formu proslovu: večerní účtování, hodnocení. Jeden táborník po druhém, třeba nejstarším počínaje, se ptá, čím nenaplnil, čím porušil ten den zákon. A ostatní jsou povini mu připomenout jeho chyby. Připomínám, že toto je již vyspělejší, pokročilé a že je nutné všeobecné ovzduší upřímného úsilí, mravní vážnost husitských bratříků. Večerní zúčtování je již přechodem k diskuzím.