Zatčením Markýze v únoru 1952 a výslechy některých členů 15. oddílu spolu s výhružkami ostatním starším bratrům, dokázala státní tajná bezpečnost činnost oddílu ukončit. Přerušení trvalo dlouhou řadu roků. Ještě řadu let komunistické diktatury proletariátu byla bývalá příslušnost ke skautskému hnutí kádrovým přestupkem, který bylo možné vždy znovu otevřít a přičíst ke škodě tomu, koho bylo zapotřebí přibrzdit v rozletu. Padesátá léta s potlačeným povstáním v Maďarsku a nepokoji v Polsku byla velice tvrdá. Částečné uvolnění v kulturní a ideologické oblasti nastalo v šedesátých letech.
Psal se rok 1968. V březnu rezignoval Antonín Novotný na funkci prezidenta. Nový prezident Ludvík Svoboda jmenoval vládu v čele s Oldřichem Černíkem. Do funkce prvního tajemníka komunistické strany byl již dříve zvolen Alexander Dubček. Strana zpracovala akční program, který do určité míry vyjadřoval souhlas se zaváděním tržního hospodářství. Uvolněné poměry v kulturním i politickém životě daly možnost vzniku nových i staronových organizací. Prvého dubna 1968 uvedla Jihočeská Pravda pod titulkem “Junáci se hlásí” prohlášení Ing. J. Krčmáře. Citujeme:
“Českobudějovičtí činovníci Junáka se sešli v několika přípravných schůzkách, aby junácké heslo “buď připraven” nebylo jen pouhou frází. Na výzvu dr. Rudolfa Plajnera ožívá volání a myšlenka skautského hnutí, skautské ideály se po dvaceti letech stávají opět skutečností. Tím radostnější a obětavější bude jistě práce všech, kteří chtějí pracovat a kteří nezapomněli. Voláme proto všechny bývalé junáky a skautky na první veřejnou schůzku do klubovní místnosti Masných krámů v Českých Budějovicích dne 5. dubna 1968 v 19 hodin.”
Schůzka se konala a pořadatelé byli překvapeni nečekaně vysokým počtem účastníků. Zúčastnili se i bývalí členové patnáctky: Markýz, Vašek Řepa, Vašek Hruška a Franta Hruška – Brabenec. V Zemědělských novinách (roč. XXIV, č. 85. s. 2) se psalo o renesanci Junáka v Českých Budějovicích. Schůzku komentovala i Jihočeská Pravda.